Vize vede �lov�ka i firmu

�asopis:  Professional Computing 3/2009
Autor:  Redak�ní �lánek, David �apek
Klí�ová slova:  Adastra Group,

�erstvý �ty�icátník Jan �ervinka vybudoval a �ídí spole�nost, její� podnikání je zdárn� rozkro�eno mezi �eskou republiku a Kanadu. Spole�nost, její� �ešení napomáhají firmám mj. k tomu, aby maximalizovaly u�itek plynoucí z jejich klí�ových dat. S generálním �editelem Adastra Group jsme mluvili i o jeho devadesátileté babi�ce, kterou ob�as vozí do knihovny (b�hem rozhovoru mu práv� od ní p�išla textová zpráva), a také o létání a snech, a� u� klukovských �i ryze dosp�lých. 

Jak se poda�í vybudovat úsp�šnou pobo�ku ve vysp�lé cizin�? N�co podobného není u �eských firem zrovna �asté.

Cest, jak to ud�lat, je mnoho… U m� v�tšina v�cí za�íná tak, �e mi n�co p�ipadá jako dobrý nápad a p�evedu jej do verze ur�itého snu. Z toho se potom zrodí varianty, jakým zp�sobem by šel tento sen realizovat, na co� navazuje ji� konkrétní vize nebo p�edstava, jak by vše mohlo vypadat. A pak za�nu podnikat kroky, které k napln�ní snu vedou. Ješt� nikdy se mi nestalo, �e bych retrospektivn� dosp�l k pocitu, �e mám fakticky to, co jsem si p�edstavoval. (úsm�v) Ale vize vede �lov�ka a transformuje se do reality… Konkrétn� v našem p�ípad� jsme cht�li podnikat v Severní Americe a m�li jsme v zásad� dv� mo�nosti - bu� se tam p�est�hovat, nebo najít partnera, se kterým to doká�eme. Uskute�nila se druhá varianta: našli jsme kolegu Honzu Mrázka (nyní prezident Adastra Group a šéf kanadského zastoupení - pozn. red.), s ním� jsme od za�átku byli nalad�ni na podobnou notu. Sdíleli jsme mj. nadšení vybudovat mezinárodní firmu. A další spole�nou vlastností bylo „za�rání se“ a� ur�itý fanatismus pro naši disciplínu, tedy p�edevším Business Intelligence a Data Warehousing. Na všem zásadním jsme se dohodli b�hem t�í sch�zek. 

P�itom výchozí situace nebyla nijak p�íznivá, tehdy došlo ke splasknutí tzv. internetové bubliny…

Ano, na podzim roku 2001 byla jen v Ontariu mezi IT specialisty t�icetiprocentní nezam�stnanost. Kdy� jsme zakládali naši pobo�ku, všechny spole�nosti „�ezali“ své IT rozpo�ty podobným zp�sobem, jako se to d�je dnes. Byl to slo�itý za�átek, p�es n�j� se nám poda�ilo p�eklenout. Vybudovali jsme jakýsi most mezi Kanadou a �echami -dodávali jsme tam naše odborníky, kte�í na vysoce konkuren�ním trhu dokázali obstát (zpo�átku šlo o zhruba 15 lidí pracujících na projektech), a výhoda byla i ta, �e se nám vraceli zpátky. Lidé s kanadskou zkušeností byli pak na �eském trhu velkou devízou, kterou jsme byli schopni uplat�ovat, a mít zde náskok p�ed konkurencí.

Panuje na IT trhu v Kanad� ve srovnání s �eskou republikou výrazn� odlišné prost�edí?

Je tam jiná kultura, jiné prost�edí... Dá se �íci, �e v �echách jsme za�ali podnikat v oblasti, která teprve vznikala, tj. stáli jsme u zrodu. Naopak v Kanad� jsme vstupovali na trh, který byl do zna�né míry rozd�len mezi hlavní hrá�e, tedy p�ipomínal situaci, která je v �echách v dnešní dob�. Bylo pochopiteln� mnohem t�ší se prosadit a museli jsme „adaptovat“ své zvyky. Kanada je odlišná, nesmírn� konkuren�ní, na druhou stranu tam existují r�zné výhody - nap�. výpov�dní lh�ta zam�stnance, kterého máte mén� ne� rok, je jeden týden, a pro zam�stnance, které máte více ne� rok, jde o dva týdny. Flexibilita pracovní síly je tedy zna�ná a stejn� tak „agresivita“, s ní� p�istupujete k realizaci ur�itých byznys plán�, m��e být v�tší ne� se zát�í, kterou máme v �echách nebo v ješt� v�tší mí�e v N�mecku, kde také podnikáme. 

Jak se v�bec v práci pro zákazníky dají sladit odlišné kultury jednotlivých zemí �i dokonce kontinent�?

Jednou z klí�ových hodnot, které se skrze firmu sna�íme propagovat, je respekt. Jde o respekt v��i r�znosti lidí i kultur, respekt v��i individualit� ka�dého �lov�ka. Je to jedna z v�cí, která nám pomáhá adaptovat se a prosadit v r�zných kulturních prost�edích, i kdy� to není v�dy jednoduché. Recept m��e znít „být sám sebou, ale dívat se okolo sebe, p�ijímat, co vám nové prost�edí p�ináší, a hledat, co mu m��ete nabídnout, a naopak �ím vás m��e obohatit“. Jak jednat nap�. s klienty z Ukrajiny oproti klient�m z N�mecka nebo Bulharska, si �asem vypracujete základní znalosti, které p�ijdou se zkušeností…

Jak sjednotit data 

Kde v oblasti správy dat, jejich kvality a optimálního vyu�ití dnešní firmy podle vás nejvíce „tla�í bota“?

Stále je v plenkách kvalitní datová podpora byznys proces�. Základní byznys procesy, jako je schvalování úv�r� nebo oslovování zákazník� masivními kampan�mi, u� pokro�ilejší firmy mají zvládnuté pom�rn� dob�e, p�esto mana�e�i t�chto firem dnes a denn� nará�ejí na rigiditu stávajících softwarových �ešení. �ím je spole�nost v�tší, tím v�tší je i rigidita a tím náro�n�jší, zdlouhav�jší a dra�ší je zm�nit n�co podle ur�itého podnikatelského zám�ru. Budete-li mít zám�r vytvo�it nový produkt, oslovit novou skupinu zákazník� nebo zm�nit zp�sob, jím� se aplikují rizikové modely pro n�které druhy produkt�, cesta k tomu ve firmách je dlouhá. 

Jak jim v tomto sm�ru pomáhá Adastra?

Pomáháme jednak s tím, jak nastavit procesy tak, aby se optimalizovaly, a jednak s tím, jak procesy podpo�it softwarov�, jakým zp�sobem poskytnout mana�er�m data, která jim slou�í pro kvalifikované rozhodování a nemusejí se dohadovat nebo v�štit z k�iš�álové koule. Sou�ástí uvedeného je, jak jste zmínil, kvalita dat, proto�e mnoho firem dnes tí�í skute�nost, �e datová kvalita není dostate�ná, a to nejen v podob� nesprávných adres zákazník� apod. Data nejsou unifikovan� sdílená - v zásad� �ádná firma v �echách nemá jednu jasnou „reprezentaci“ zákazníka tak, aby se informace o n�m promítala do všech p�íslušných systém�. Kdy� velcí klienti, nap�íklad banky nebo telekomunika�ní firmy, mají t�eba šedesát systém�, v nich� se zákazník objevuje, a v ka�dém systému je trochu jinak, dochází nez�ídka k tomu, �e kdy� zákazník zm�ní bydlišt�, je ve t�etin� systém� p�est�hovaný a ve dvou t�etinách nikoli. Podobn� je to s produktovými katalogy, které mají klienti v systémech r�zným zp�sobem… Takovýchto klí�ových „master“ dat je ve firm� ur�ité kone�né mno�ství a uvedená mno�ina dat by m�la být v jednotlivých softwarech, jimi� firma disponuje, stejná. Tohle zatím nefunguje a jde o velký úkol do budoucna… 

Jaký vývoj tedy o�ekáváte v blízké budoucnosti?

Vše sm��uje k tomu, �e se firmy budou stále více obracet k Master Data Managementu neboli datové kvalit� a budou muset uvedenou problematiku �ešit - metodou pokusu a omylu, n�kdy velmi bolestn� a draze zjiš�ovat, �e nesta�í jen spustit projekt, který to n�kde „na pozadí“ vy�eší, ale musí jít o projekt zasahující celou firmu, jím� se intenzivn� zabývá nejvyšší management. P�jde o v�tší granularitu dat, tj. jak definovat zákazníka, definovat produkt, produktový katalog, vazby mezi nimi atd. 

A� k tomu dojde, jak konkrétn� budou firmy fungovat?

Bude existovat daleko kvalitn�jší servis pro zákazníka, daleko efektivn�jší zp�sob �ízení rizika i zp�sob marketingové komunikace, tedy to, co vám firma spolu se servisem nabízí. Budeme za to platit da� v podob� daleko v�tší propojeností informací o nás, tj. daleko v�tší zranitelností, a� u� jde o mo�nost zneu�ití dat nebo prost� tím, �e pro instituce budeme �itelní jako osoby. Lidé jsou toti� daleko víc predikovatelní, ne� si ka�dý z nás p�ipouští. Data o nás budou sice chrán�ná, ale prost� budou existovat. Firmy, které budou nap�ed v tom, �e jsou schopny shroma��ovat data, efektivn�, dynamicky nad nimi pracovat a své obchodní procesy vylepšovat práv� tím, �e jim poskytují kvalitní data, budou mít konkuren�ní náskok. Radši p�jdete k poskytovateli slu�eb, který vás zahrne komfortem, ne� k tomu, který se vás p�tkrát bude ptát na stejné údaje a potom vám zamítne �ádost o hypotéku s od�vodn�ním, �e neobdr�el všechny pot�ebné informace… Dnes vypl�ujeme r�zné v�ci do formulá��, které se slo�it� ov��ují, ale d�íve �i pozd�ji budou tyto informace automaticky k dispozici. Mnohé slu�by, které budou zvyšovat komfort, dosud ani nejsou vymyšlené, proto�e fantazie byznysmen� tak daleko nesahá.

Silní budou siln�jší 

Myslíte, �e sou�asná hospodá�ská recese �i krize m��e tyto trendy ovlivnit? Pokud ano, jakým zp�sobem - pozitivn�, negativn�?

V�ci, o kterých jsem mluvil, krize neovlivní, jen zpomalí. Výsledný stav se t�eba posune o pár let, ale v zásad� k n�mu vše sp�je. Projekty, které m�ly být letos, budou realizovány za t�i �ty�i roky, ale prost� budou. To je neodvratitelné, pokud se celý náš systém, tak jak ho známe, úpln� nezhroutí a nenastane jiný �ád sv�ta... (úsm�v) Vše se jen posune - kvalitativní zm�na není �ádná, jen zm�na �asová. Ale o tom, �e krize je a bude, jsem p�esv�d�en bytostn�. 

Jaký dopad bude mít krize na IT slu�by v dlouhodob�jší perspektiv�?

Poptávka po IT slu�bách se zpomalí, zmenší. Podobné krize b�n� p�inášejí situaci, �e slabí jsou ješt� slabší a kon�í n�kde v „propadlišti d�jin“, silní sice také tém�� v�dy zaznamenají sní�ení tr�eb a zisku, ale tím, �e se trh pro�istí, nakonec z n�j odcházejí jako vít�zové. Jde o známé schéma, které p�ináší v�tšina hospodá�ských krizí, a o�ekávám, �e n�co podobného nastane i v naší bran�i. Existuje �ada firem, které jsou silné a spole�n� se svými zákazníky krizi p�ekonají, a pak jsou firmy, které m�ly problémy u� v p�edchozích letech, a na ty krize dolehne. 

Vaše firma se toho neobává? P�ece jen Adastra má mnoho zákazník� ve finan�ním sektoru...

P�ímo v naší bran�i jdou proti sob� dva trendy - jedním je hospodá�ská krize a zpomalení poptávky, druhý trend spo�ívá v tom, �e mnoho zp�sob�, jak �elit krizi, je zalo�eno na zlepšeném fungování firem. Aby se mohlo jejich fungování zlepšit, pot�ebují data, softwarovou podporu, vylepšení proces� - tohle všechno d�láme. O�ekávám, �e p�íštího p�l roku zde bude jakýsi šok, který p�esto�e daná pot�eba objektivn� existuje, zpomalí �i odlo�í n�které zakázky, je� by klienti v tomto období realizovali. Po šoku nastane ve firmách uv�dom�ní si skute�nosti, �e sice panuje krize, ale to neznamená, �e p�estanou fungovat, a jestli�e mají fungovat, musí pracovat na tom, aby firmu vylepšovali - a jedna z v�cí, na kterou se pot�ebují zam��it, jsou byznys procesy a jejich datová podpora. Tak�e po p�ibli�n� p�lro�ní panice o�ekávám o�ivení poptávky. My jsme na toto období p�ipraveni.

Od model� k opravdovému letadlu 

Pomáhá vám létání ve sportovním letadle, váš velký koní�ek, n�jak v profesním �ivot�?

Ka�dopádn� si u toho odpo�inu, jde o formu relaxace a napln�ní d�tských sn�. Mo�ná m� to i ur�itým zp�sobem vrací na konzervativní stranu, proto�e jinak jsem obchodn� agilní, �ekn�me mnohdy agresivní, �asto optimistický… V letectví byl veškerý pokrok vykoupen krví pilot�, kte�í prost� ukázali, �e tudy cesta nevede. Do dneška se zde pou�ívají v�ci, které jsou nep�edstaviteln� zastaralé - motory s magnety chlazené vzduchem, striktní p�edpisy, co vše musíte, nebo naopak nesmíte. U mnohých pravidel jsem a� retrospektivn� docenil, �e skute�n� mají smysl. A tohle mi letectví ukazuje a obohatilo m� pro byznys - nap�íklad si víc vá�ím koleg�, kte�í jsou nalad�ni opa�n� ne� já. Vím, �e pot�ebuji i lidi, kte�í jsou jiní, ne� jsem já, mají jiné názory - jsou konzervativn�jší, doká�ou „rozš�ourat“ detaily, ukázat na potenciální problémy. Tohle jsem nikdy moc neum�l a v letectví se s tím setkávám na ka�dém kroku. (smích) 

Zmínil jste, �e šlo o napln�ní d�tských sn�. Jaké byly ty vaše, pokud jde o letectví?

Jako dít� za hlubokého bolševika jsem si nedokázal p�edstavit, �e bych opravdu létal, a na pilota stíha�ky nebo dopravního letadla jsem nem�l „dobré“ o�i. Tak�e jsem si o letadlech hlavn� �etl a sestavoval modely. V dosp�losti pak v souvislosti s prací a zakládáním rodiny šly tyto sny trochu stranou, ale kdy� jsem se p�ed n�kolika lety p�est�hoval nedaleko sportovního letišt�, �ekl jsem si „te�, nebo nikdy“, za�al jsem tam docházet a kone�n� si ud�lal pilotní pr�kaz. A te� u� létám i akrobaticky. 

Ve volném �ase Jan �ervinka hraje squash a fotbal, rád ly�uje a létá (vlastní akrobatické letadlo, ale pilotuje t�eba i helikoptéru). S oblibou �te mana�erskou literaturu. Má t�i d�ti (desetiletou dceru, �trnáctiletého a p�tiletého syna), ale k tomu, aby šly v jeho šlép�jích - a� u� jde o �ízení letadla nebo firmy - je podle vlastních slov nutit nebude… „Moje ambice sm�rem k d�tem jsou jen v tom, aby si našly n�co, v �em budou dob�í, co je bude bavit a �ím budou moci sv�tu n�jak prosp�t. A nezále�í na tom, jestli to bude létání, �ízení firmy, zpívání nebo chytání brouk�,“ dodává.