Časopis: Modrní Řízení 1/2009
Autor: Šárka Lejnarová
Klíčová slova: Hodnota zákazníka, Custom Share, Klientská segmentace
Firma orientovaná na zákazníka, personalizovaný přístup, segmentace - pár pojmů, s nimiž se v poslední době často setkáváme.
Dokáže se společnost, která má tisíce či miliony zákazníků, poučit od firmy s pouhou stovkou zákazníků? Může velká firma důkladně znát své zákazníky a komunikovat s nimi skutečně individuálně?
Pojďme se podívat na příklad. Malá účetní firma má několik zákazníků, zná jejich hodnotu - ví, jak velká je zakázka, kolik přinese a jaké jsou její náklady. Stejně tak zná potenciál svých zákazníků - jejich sklon k výdajům, které další služby jim může nabídnout apod. Malá firma zná též rizikovost svých zákazníků - ze zkušenosti ví, kteří zákazníci mají problém se splácením a kdo se snaží podvádět (např. záměrně platí jen část faktury apod). Stejně tak má přehled o tom, jací klienti mají rádi formálnější přístup a kteří naopak neformální, komu raději telefonovat a u kterých klientů je jedinou cestou osobní návštěva. Na základě těchto znalostí, zkušeností a intuice jedná malá účetní firma různě s různými klienty, zná jejich hodnotu a snaží se ji rozvíjet. Jak lze tento přístup uplatnit u velkých firem?
HODNOTA ZÁKAZNÍKA
Jak vůbec poznat hodnotu zákazníka, tedy jak moc je pro nás daný klient přínosný? I když se zadání této úlohy může zdát triviální, řešení je ve většině případů poměrně složité. Jednou z možností definování hodnoty zákazníka je jeho finanční obrat, tedy sečtení všech jeho faktur. Různé zboží však má různou ziskovost (některé je dokonce dotované) a velcí zákazníci dostávají vyšší slevy, může se nám tedy stát, že nejlepší zákazníci nám generují ztrátu. Další možností je zisk z daného zákazníka, tj. sčítáme peníze získané z produktů a služeb, které si klient pořídil, a odečítáme od nich náklady. Určení nákladnosti klienta není věc jednoduchá, musíme započítat náklady na obsluhu produktu, chod administrativních oddělení atd.
Problémem je, že informace o nákladech máme často v agregované podobě, určení podílu nákladnosti jednotlivých klientů bývá náročné a ziskovost často závisí na metodice rozpočtení fixních nákladů. U mnoha položek není efektivní nebo je složité rozpočítávat náklady na každého klienta - např. chod call centra, poboček apod.
Ani při rozpočtení všech nákladů nemáme vyhráno. Pokud máme velmi bonitního zákazníka a investujeme do něj, např. mu dáme zdarma drahý přístroj pro využívání našich služeb či mu v rámci programu loajality zašleme pozvánku na zajímavou událost, letenku apod., pak se ihned po investici stává ztrátovým. Na základě toho mu snižujeme úroveň služeb a ze spokojeného zákazníka se stává nespokojený. Impulzem k tomu byla mimořádná investice z naší strany a nevhodně nastavené procesy okolo hodnoty zákazníka.
STAVÍME NA BUDOUCÍ HODNOTĚ ZÁKAZNÍKA
Jiné pojetí hodnoty klienta je jeho budoucí hodnota. Tato úloha je už zcela netriviální, neboť odhadujeme potenciál klienta na základě jeho historie, aktuální hodnoty, pravděpodobnosti odchodu, délky setrvání a vývoje na trhu.
Důležitým vstupem pro budoucí hodnotu je odhad „podílu v peněžence klienta“ (share of wallet), který zaujímají naše výrobky a služby v celkové peněžence klienta. Uvažujeme-li banku a jejího klienta, který u ní má pouze stavební spoření, předpokládáme, že u konkurence má další produkty, jako je běžný účet apod. Znalost celkové peněženky zákazníka a podíl, který zaujímá konkurence, je klíčový pro definování přístupu k zákazníkovi.
Na základě určení současné a budoucí hodnoty klienta můžeme zvolit diferenciovanou strategii, to znamená individuálnější přístup ke klientovi. Není ojedinělý příklad, kdy 10 % nejlepších zákazníků tvoří přes 40 % zisku a naopak posledních 40 % zákazníků tvoří podíl na zisku menší než 10 %.

Obrázek 1 - Životní cyklus klienta
Stanovit strategie chování pouze na základě současné hodnoty by byla chyba. Pokud je současná hodnota zákazníka nízká, ale potenciál vysoký, strategie chování musí být jiná než pro zákazníka, jehož současná i budoucí hodnota je nízká. Příkladem může být nabízení „studentských produktů“ jako je studentské konto apod. Současná hodnota studenta je sice nízká, zato jeho potenciál vysoký. Pokud je potenciál zákazníků vysoký, snažíme se je posunout do „lepších“ skupin.
Při stanovení strategie postupného posouvání klienta do vyšších skupin nesmíme zapomenout zvýšit úsilí v okamžicích důležitých pro klienta. Tímto okamžikem může být dokončení studia. Klient se naráz ocitne v jiné situaci a je potřeba ho vhodným způsobem udržet, jinak nebylo výhodné studentské konto dobrou investicí.
Rozvoj hodnoty zákazníka můžeme podpořit tím, že svého klienta poznáme a určíme produkty, které jsou pro něj nejvhodnější. Určením vhodnosti nabídky produktu zákazníkovi se zabývají cross-sellové modely. Tyto modely určují na základě historických dat o prodejích různých produktů pro každého zákazníka podle jeho demografických údajů (věk, pohlaví, vzdělání) i podle behaviorálních údajů o jeho chování (zůstatek na účtu, obrat na účtu, počet transakcí, četnost výběrů hotovosti atd.) pravděpodobnost nákupu daného produktu. Klientská segmentace napomůže ve volbě formy, jakou klientovi daný produkt nabízet.
Dalším důležitým bodem je určení rizikovosti klienta, ať už v podobě pravděpodobnosti odchodu (churn prediction nebo attrition risk analysis), pravděpodobnosti nesplacení (credit scoring) nebo pravděpodobnosti podvodu (fraud detection). K určení rizikovosti klienta můžeme využít dataminingové techniky, které na základě historických dat o klientech, kteří odešli, nesplatili nebo podváděli, stanoví podle určitého vzorce chování pro každého klienta jeho pravděpodobnost odchodu, nesplacení, popř. podvodu.
Klíčovým bodem je určení, co vůbec znamená odchod klienta. Je to okamžik zrušení smlouvy? Když klient přestane využívat služby?
Neexistuje univerzální odpověď na tuto otázku, každý musí sám definovat, kdy se klient stává neaktivním. Na vyspělých trzích jsou náklady spojené s udržením stávajícího klienta několikanásobně nižší než náklady na získání nového. Proto je znalost informace o odchodu zákazníka velmi cenná a je důležité mít ji s dostatečným předstihem, abychom měli patřičný čas na kroky spojené s udržením zákazníka a mohli např. nabídnout zvýhodněné služby, neplacení poplatků apod.
STRATEGIE PRO TVORBU HODNOTY ZÁKAZNÍKA
V praxi se často setkáváme s použitím více než jednoho způsobu, jak definovat hodnotu zákazníka. Každý způsob má svůj účel a použití např. pro definování úrovně péče o zákazníky, pro tvorbu speciálních produktů, ale i pro posuzování rizikovosti klienta apod.
Příklad: tři různé přístupy k tvorbě hodnoty zákazníka a zisku firmy. Rozlišujeme Value Creator, Value Harvester a Value Destroyer. V tabulce nahoře můžeme vidět modelový příklad, ve kterém mají všechny firmy na začátku období zákaznické portfolio s hodnotou 100. Při použití první strategie zákazníkovi nabízíme další vhodný produkt. Zákazník je s produktem spokojen a předpokládá se, že ho bude využívat i v budoucnu, proto se jeho hodnota na konci období zvýší o 10. Celkový přírůstek je tedy 30. Při použití druhé strategie se snažíme dosáhnout okamžitého zisku na úkor budoucnosti. Příkladem může být prodej portfolia některých produktů konkurenci. Hodnota zákazníků je převedena na jednorázový zisk. Celkový přírůstek hodnoty je 0. Při použití poslední strategie je naším cílem okamžitě dosáhnout co nejvyššího zisku; nedíváme se do budoucna. Příkladem může být neúměrně vysoké zvýšení poplatků (např. na dvojnásobek až trojnásobek). Tím nám sice odejde mnoho zákazníků, ale než odejdou, vygenerují výrazně vyšší zisk než kdykoliv dříve. Celkový přírůstek hodnoty portfolia je tedy záporný.

Tabulka 1 - Strategie přístupu k hodnotě zákazníka
Tento příklad ukazuje, že není nejvhodnější za každou cenu dosahovat okamžitého zisku, z hlediska firmy je dobré investovat i do budoucna. Bohužel jsou indikátory výkonnosti manažerů obvykle nastaveny na rok či dva, a proto investice do budoucna nepatří k preferovaným strategiím.

Obrázek 2 – Tržní podíl vs. Zákaznický podíl
PRACUJTE S TÍM, CO O SVÝCH ZÁKAZNÍCÍCH VÍTE
V současné době není jedinou cestou růstu firmy zvyšování tržního podílu (market share) tím, že získáváme více a více klientů.
Stále podstatnějším se stává zvyšování hodnoty zákazníka (customer share). Základním principem úspěšného růstu tedy je schopnost získat a udržet zákazníka a dále s ním pracovat. Toho můžeme dosáhnout tak, že budeme znát svého zákazníka, jeho rizikovost, produktové preference, preferované komunikační kanály atd. Na základě těchto informací stanovujeme hodnotu zákazníka a strategii, jak tuto hodnotu dále rozvíjet tím, že klientovi nabídneme produkty „šité na míru“.