Adastra Logo
 
header


Časopis: Moderní řízení 6/2008
Autor: Petr Máša
Klíčová slova: Segmentace,  Marketing, Product Development, Customer Care

Segmentace je velmi často skloňovaný pojem. Obvykle pod ním rozumíme rozdělení objektů (nejčastěji klientů) do skupin s podobným profilem. V zákaznicky orientovaných firmách většinou existuje několik zákaznických segmentací.

Segmentace je silným nástrojem pro marketing, product development, customer care, lepší strategii a plánování práce se zákazníky. Umožňuje lépe se zaměřit na potřeby zákazníků, dobré cílení marketingových výdajů a optimální vytěžení hodnoty zákazníků, udržení klíčových zákazníků či cílení marketingové komunikace. Segmentace je možné rozdělit do dvou skupin - segmentace založené na výzkumech a segmentace založené na klientských datech. Jakou segmentaci použít v konkrétních situacích? Která z těchto druhů segmentace je lepší? V tomto článku si přiblížíme výhody a nevýhody obou druhů segmentace. Začněme tím, proč se vůbec segmentace používá. Vezměme si příklad kadeřnice na malém městě. Zná všechny své zákaznice, zná jejich preference a je schopna odhadnout zda nový výrobek (např. barva na vlasy se speciálními vlastnostmi) půjde na odbyt či ne. Proto je schopna přizpůsobovat služby (od základního stříhání až po kombinaci mnoha úkonů) a doplňovat je produkty (barvy na vlasy, laky, ekologicky testované šampóny, …), o které bude zájem.

Posuňme se nyní do jiné oblasti. Je toto schopna dělat banka s několika miliony klientů? Najde se v její organizační struktuře někdo, kdo přímo zná preference a přání jednotlivých zákazníků? Pravděpodobně ne. Bankovní poradci, kteří jsou v přímém styku se zákazníky, mohou jen nabízet existující produkty. Ty vytváří oddělení „tvorby produktů“, které zase nezná reakce klientů. Dobrým kompromisem je zde segmentace, tedy identifikace skupin klientů s podobnými preferencemi, potřebami a chováním. Pro každý segment lze zvolit cíle a mohou se vytvářet produkty přímo šité na míru jednotlivým segmentům. Segmentace je tedy prvním, ale velice významným krokem od masového trhu k individuálnímu přístupu ke klientovi.

ZÁKLADNÍ DRUHY SEGMENTACE
Segmentace se používá velmi často. Proto existuje mnoho rozšířených názvů pro jednotlivé druhy segmentace. Segmentace se často označuje podle použitých charakteristik -např. demografická segmentace, lifestylová segmentace (segmentace podle životního stylu), behaviorální segmentace (segmentace podle chování), need segmentation (segmentace podle potřeb klientů), geografická segmentace, loajalitní segmentace, segmentace podle sociálních či příjmových skupin apod. Tyto segmentace se liší použitým typem údajů o klientech. Principiálnější dělení je podle způsobu získávání těchto údajů - zda jsou získávány pomocí výzkumu trhu nebo na základě vlastních dat. Tyto dva přístupy mají rozdílný způsob tvorby i rozdílný způsob použití.

SEGMENTACE ZALOŽENÁ NA VÝZKUMECH TRHU
Jde o klasickou, již dlouho používanou segmentaci. Její největší výhodou je, že k jejímu vytvoření nepotřebujeme prakticky žádná firemní data o zákaznících. Veškerá potřebná data se získají výhradně z výzkumu trhu. Segmentaci založenou na výzkumech lze jako jedinou použít v případě, kdy nejsme schopni získávat údaje o chování koncových zákazníků, párovat jejich nákupy apod. Pracují s nimi tedy firmy, které neobchodují přímo s koncovými zákazníky, ale prodávají přes různé prodejní kanály např. partnerské obchodní sítě/organizace (např. výrobce značkového oblečení, výrobce značkových nápojů apod.) Využívají ji také velké firmy, které sice data o zákaznících mají, ovšem jejich získání je příliš složité - důvodem může být nepřítomnost datové infrastruktury (datových skladů apod.), vysoká zátěž a nízká součinnost IT oddělení či mnoho jiných důvodů.
Segmentaci založenou na výzkumech trhu firmy typicky používají v období růstu společnosti, resp. růstu celého odvětví, kdy není jejich prioritou integrace dat a získávání konkurenčních výhod na stávajících zákaznících, ale zajištění fungování základních služeb a získání co nejvíce volných zákazníků z trhu. Jejím nejčastějším použitím je komunikace prostřednictvím plošných kampaní (televize, billboardy), či uspořádání prodejní plochy pro obchody bez identifikovaných zákazníků. Může rovněž sloužit k tvorbě nových produktů.

SEGMENTACE ZALOŽENÁ NA FIREMNÍCH DATECH
Tato segmentace se používá v případě, že společnost má k dispozici data o klientech -jak využívají jednotlivé služby/jaké nakupují produkty. Tato data lze analyzovat díky spolupráci s datovými analytiky a business odděleními a na základě vypracovaných analýz lze vytvořit segmentaci vlastních klientů. Největší výhodou této segmentace je, že kdykoliv dokážeme přiřadit jakéhokoliv klienta do určitého segmentu. Efektivně tu působí podlinková komunikace. Jsme schopni oslovovat konkrétní segment direct mailem (a různé segmenty jiným direct mailem), je možné vytvářet speciální produkty či jejich alternativy pro jednotlivé segmenty, plánovat cíle pro jednotlivé segmenty (podporovat, udržet či neinvestovat, resp. převést do vyšších segmentů), což lze souhrnně nazvat strategií pro segmenty. Také se dají měřit výsledky, jak daná strategie funguje.

Jednotná segmentace by měla být rozšířena napříč celou firmou. Pak lze totiž udržet pro každého klienta jeden směr. Pokud je to důležitý klient a jedno oddělení do něj a jeho segmentu masivně investovalo, pak by tohoto klienta měla podporovat i další oddělení, např. na infolince.  Možnost přesně zacílit konkrétní segment podlinkovou komunikací je velice silný nástroj. Pokud si totiž vezmeme čísla o úspěšnosti plošné a podlinkové komunikace pro podporu prodeje, pak typicky vychází, že náklady na jeden prodaný kus (suma nákladů na danou komunikaci dělená počtem prodaných kusů „navíc“) jsou u plošné komunikace mnohonásobně vyšší. Mezi další výhody této segmentace patří, že využívá více dat, čímž umí spolehlivě definovat větší počet segmentů. Tato segmentace má však i své nevýhody - zpravidla není tak akční jako segmentace založená na výzkumech. Důvodem je, že si při tvorbě tohoto typu segmentace nemůžeme dovolit jisté nepřesnosti (záměrné, ale pro dobro věci) - vše lze totiž snadno ověřit z dat.

PŘÍKLADY SEGMENTACÍ
Pojďme se nyní podívat na příklad segmentace založené na výzkumu trhu v oblasti značkového oblečení. Segmentace obsahuje šest segmentů, na jejichž základě lze cílit plošné kampaně (např. billboardy), případně lze říci, na který segment se v jakém období zaměřovat a tomu přizpůsobit billboardy i prodejní plochu. Například před Vánocemi je možné se zaměřit na „nadšence“ a „top zákazníky“. Na druhé straně po sezóně, kdy je třeba vyprodat starou kolekci, lze cílit zejména na „diskontní“, ale i na „konzumní zákazníky“.

Číslo

Název

Popis segmentu

1

Top zákazníci

Vysoká loajalita ke značce. Nejméně práce.

2

Discount zákazníci

Zboží se jim líbí, koupili by další, ale jen pokud bude levnější.

3

Konzervativní

Nakupují jen zboží, které je na trhu dlouho, vyzkoušené a osvědčené. Nízká profitabilita.

4

Nadšenci

Nakupují novinky.

5

Trial/rejecters

Nakupují a vracejí zboží.

6

Konzumní  zákazníci

Nerozlišují mezi značkami.

 TAB. 1 SEGMENTACE - ZNAČKOVÉ OBLEČENÍ

 

Pojďme se podívat ještě na segmentaci založenou na tvrdých datech s vizualizací pomocí segmentové mapy. Zde si můžeme všimnout např. segmentů „bohatí, jednou nahoře, jednou dole“ -segment relativně bohatých lidí, kteří investují do velmi rizikových finančních produktů (mimo banku) či zkoušejí rozvíjet různé businessy (některý vyjde, jiný ne). Těm lze nabízet investice do rizikového portfolia či se pokusit podporovat jejich business (např. firemní konta, …). Na druhé straně zde najdeme segment „hromadění peněz“ - což jsou lidé, kteří pravidelně ušetří nemalou částku (jejich výdaje jsou nižší než příjmy), a tato částka je relativně stabilní. Tomuto segmentu lze nabízet např. produkt pravidelného investování (s výhodnější úrokovou sazbou) či hypotéku.

JAKOU SEGMENTACI ZVOLIT?
Oba druhy mají své výhody a nevýhody. Hlavní výhodou segmentace založené na výzkumu trhu je, že nepotřebuje mít historická data o zákaznících a možnost využívat údajů, které by se jinak jen těžko získávaly. Pro segmentaci založenou na zákaznických datech je největší výhodou možnost přiřazení jakéhokoliv klienta do segmentu, kam patří. Trendy se snaží výhody obou propojit - pro segmentace založené na výzkumu existují přibližné metody (odhady), jak přiřazovat další klienty do segmentů. Tyto metody/odhady neposkytují přesné přiřazení, nicméně aspoň nějaké přiřazení je lepší než žádné. Segmentace založená na klientských datech se bez dat neobejde vůbec, ale je možné segmenty doplnit o informace z výzkumu trhu (a udělat obdobně velký vzorek jako při výzkumu, tedy se stejně spolehlivými výsledky).
Před volbou druhu segmentace bychom si měli rozmyslet, k čemu danou segmentaci chceme používat a podle toho zvolit i druh segmentace. Pokud podle ní chceme cílit neklienty, pak je vhodnější segmentace založená na výzkumech trhu. Na druhé straně, je-li hlavním cílem segmentace lepší práce a vytěžení vlastních klientů a máme-li o nich data, pak je vhodnější segmentace založená na vlastních datech.

Výzkum

Klientská data

 Akčnost Vysoká Střední
 Možnost napárování na data Velmi obtížná, nespolehlivá Automatická 
 Potřeba dat Stačí pouze výzkum Firemní data
 Součinnost jiných oddělení (zejména IT) Ne Ano
 Hlavní investice Výzkum Datové práce

 TAB. 2 VÝHODY A NEVÝHODY UVEDENÝCH SEGMENTACÍ 

Setkáváme se s konsensem, že segmentace je více umění, než věda. V obou druzích segmentace je to jiný druh umění. Ať už si společnost zvolí jakoukoliv segmentaci, je důležité, aby se zvolila jedna základní segmentace napříč firmou. Pokud několik oddělení používá několik principiálně jiných segmentací, vzniká zmatek. A jaká segmentace je nejlepší? Vzpomeňme si na tvrzení „segmentace je tak dobrá, jak vyhovuje business požadavkům“, tzn. neexistuje míra, co je lepší a horší segmentace.
Segmentace by měla sloužit jako nástroj k výrazně lepší práci s klienty. A pokud tento cíl dobře plní, pak je to dobrá segmentace.

 


foot link