Využijte naplno jeho potenciál
- Časopis: Bankovnictví 4/2007
- Autor: David Slánský, Adastra Corporation
- Klíčová slova: banky, podvody, vzorce chování, scoring, kontrolní systémy
V dnešním hyperkonkurenčním prostředí retailového bankovnictví se neobejdete bez detailní znalosti klientů. A jak jinak ji získat, než s pomocí datového skladu? Toto nebo velmi obdobné tvrzení jsme v posledních letech slýchali často. Jak vypadá realita? Implementace datového skladu nepochybně přinesla své výhody.
Bankéři, marketingová i další zákaznicky orientovaná oddělení využívající přístupů CRM (Customer Relationship Management) mají k dispozici přehledné informace o zákaznících získané nejen z hlavního systému banky, ale také z ostatních relevantních aplikací. Například ze systémů pro správu platebních karet, úvěrových systémů, systémů podpory přepážkových pracovníků a ostatních.
Naráží však na několik problémů, z nichž jeden se táhne jako červená nit pár posledními lety, a nyní dospěl do stadia, kdy je potřeba ho akutně řešit. Tím problémem je kvalita informací.
JAK KOREKTNÍ JSOU DATA, S NIMIŽ PRACUJETE
Nebudeme se zde zabývat detailním rozborem toho, co kvalita informací, resp. dat, znamená. Pod kvalitou informací budeme rozumět jejich soulad s realitou. Pokud tedy klient vlastní běžný účet, kreditní kartu a hypotéku, uvidíme všechny produkty u jednoho záznamu klienta. Navíc budou správně a úplně vyplněny všechny údaje, které nám dal (například dvě různé poštovní adresy - jedna, kterou jsme získali při zakládání běžného účtu, a druhá, kterou nám klient poskytl při vyřizování žádosti o kreditní kartu).
Jaký je tedy problém s kvalitou informací? V podstatě nedostatek výše uvedených údajů. Určitě jste se setkali s případy, kdy je jeden fyzický klient v datovém skladu (zákaznické databázi) uložen několikrát, neboť na základě neúplných nebo nekorektních údajů nebylo možné určit, že se jedná o stejného klienta. Anebo údaje chybí či neodpovídají určité informace (typicky adresa - buď není úplná, nebo se v ní vyskytují překlepy), případně není úplná vazba klient-produkt či klient-bankéř.
PŘÍČINY NEKVALITY DAT
Příčiny nekvality dat uložených v systémech banky a z nich plynoucí nekvalita informací jsou mnohé. Mezi hlavní patří lidské chování - pracovníci, kteří zadávají data, nejsou dostatečně motivováni k tomu, aby zadávali údaje korektní a úplné. Nepochybně svoji roli hrají i samotné informační systémy, které umožňují nekorektní data uložit, postrádají logické kontroly údajů na vstupu (IČO, PSČ a podobně) či postrádají vzájemnou (referenční) kontrolu a synchronizaci dat v reálném čase.
Bylo by ale chybou vinit pouze systémy nebo jejich implementátory. Nedostatky, které se nám dnes zdají jako klíčové, nebyly takto vnímány v době implementace.
Mnohé kontroly a vzájemné provázanosti systémů nebyly v době vzniku možné, zejména z důvodu tehdejšího stavu informačních technologií nebo z důvodů procesních či finančních. Řadu kontrol kvality dat prostě zadavatel nepožadoval, neboť prodlužovaly proces vkládání dat, znamenaly menší komfort pro koncového uživatele a většinou také zatěžovaly rozpočet projektu. Současná situace nekvality dat/informací je tak hlavně procesním a business problémem. A právě řešením tohoto problému se zabývá nový trend v oblasti data warehousingu a širším pojetí zpracování dat - Master Data Management (MDM).
MASTER DATA MANAGEMENT
Na MDM lze pohlížet jako na technický a organizační systém, zajišťující jednotná a kvalitní klíčová data v rámci organizace a všech jejích informačních systémů. Důležitými přínosy jsou:
- sjednocení klíčových dat v rámci banky (například kompletní data o klientech, jejich produktech a vazbách na bankéře),
- zajištění kvality dat a následně informací, nejen ve všech zmíněných aspektech (konsolidace, úplnost, korektnost), ale i v aspektech dalších (aktuálnost, konzistence),
- nastavení business i IT procesů tak, aby sjednocení dat a jejich kvalita nejen neklesaly, ale aby naopak rostly.
SPOLUPRÁCE JE NEZBYTNÁ
Na rozdíl od předchozích řešení informačních systémů, která zapojení business oddělení banky vyžadovala pouze v rámci definice obsahu a funkčnosti, zachází oblast MDM mnohem dále. Zapojení business oddělení a procesů je přímou a nedílnou součástí celého řešení a jedním z klíčových faktorů úspěchu!
První setkání s MDM vás čeká v rámci procesu Data Governance (DG) - správy dat (viz obrázek 1). Tento proces je provozován primárně na úrovni business oddělení a je platný v nejen rámci samotné banky, ale i všech ostatních společností ve finanční skupině. Mimo jiné zajišťuje pomocí rolí datových správců (Data Stewards), že všechna data v bance jsou korektně definována a existuje jejich shodné porozumění ve všech odděleních banky, případně dalších společnostech finanční skupiny.
Dalším podstatným výstupem procesu DG je zajištění kvality dat. Data Stewards primárně zodpovídají za definici a provoz business i technických procesů a řešení tak, aby jim svěřená data byla maximálně kvalitní. Z toho vyplývá, že proces DG zajišťuje kvalitu dat na vstupu do organizace díky dvěma faktorům - celopodnikovému porozumění datům a zaměřením procesů pořizování dat na kvalitu.
CENTRALIZACE DAT JE KLÍČEM K ÚPLNOSTI
Datová a informační nekvalita však není způsobena pouze nekvalitním vstupem, resp. uchováním dat. Druhou důležitou příčinou nekvality je roztříštěnost dat/informací v bance a všech ostatních společnostech ve skupině. MDM řeší tento problém centralizací klíčových dat nejen na úrovni jejich uložení (databáze), ale i na úrovni uživatelského rozhraní.
Vytváří tzv. Master Data Hubs, což jsou IT řešení skládající se z centrální databáze klíčových dat, nástrojů pro sémantické zajištění jejich kvality (viz rámeček), integrační platformy umožňující přenos spravovaných dat mezi centrální databází a všemi ostatními relevantními systémy banky a v neposlední řadě uživatelským rozhraním pro práci s klíčovými daty. Samozřejmostí jsou business procesy zapojené do celého řešení.
Pro dokreslení využití takového řešení využijme opět příklad s daty klientů. Klientská data ze všech systémů organizace se v reálném čase sdružují v centrální databázi. Zadává-li pracovník „nový“ záznam klienta (například při pořizování nového úvěru), tyto údaje se nejprve zkontrolují (viz rámeček) a následně porovnají s již existujícím obsahem centrální databáze klientů. Pokud systém - podle předem definovaných pravidel - najde již existující záznam o klientovi, pracovník pouze odsouhlasí/potvrdí, že se jedná o shodného zákazníka. V případě kladné odpovědi pak systém neukládá nový záznam do databáze, ale využije existující. Současně se do systému dostávají údaje o novém produktu (v tomto příkladu o úvěru) klienta a ty se navážou na existující klientský záznam. To umožní komplexní pohled na klienta.
Pro práci s klientem se zpravidla buduje zvláštní uživatelské rozhraní, které pracuje přímo s centrální databází a z pohledu koncového uživatele je integrováno přímo s produktovým systémem banky. Celkovou architekturu znázorňuje obrázek 2.
S POMOCÍ MDM BUDETE SVÉHO KLIENTA SKUTEČNĚ ZNÁT
Centralizace, konsolidace a hlavně zvyšování datové kvality vede k významnému posunu ve využití dosavadních informačních systémů, zejména datového skladu, jehož konsolidace ho posouvá na kvalitativně vyšší úroveň. Banka může tyto nástroje použít ke zvyšování své znalosti klienta (samozřejmě v rámci mantinelů definovaných legislativou, zejména zákonem o ochraně osobních údajů), vyšší efektivitě klientsky orientovaných procesů (marketingu, cross-sell/up-sell), ale také třeba pro zvýšení motivovanosti bankéřů díky korektně identifikované vazbě bankéř-klient a korektně kalkulované hodnotě klienta.
Kouzla nových nástrojů pro zajištění datové kvality
Současné nástroje zajištění datové kvality kombinují sémantickou kontrolu záznamu s jeho unifikací a deduplikací v rámci všech záznamů centrální databáze. Ve svém oboru tak představují novou generaci, spočívající v kombinaci mnoha přístupů a postupů do jednoho procesu s jasným výsledkem. Jak vypadá takový proces? Představme si zadání nového klientského záznamu v šíři údajů rodné číslo, jméno, příjmení, titul a adresa. Nástroj pro datovou kvalitu převezme záznam a každou položku zkontroluje buď pomocí určitých pravidel definujících vlastnosti atributu (rodné číslo po roce 1954 má být dělitelné 11 beze zbytku a podobně), pomocí kontroly hodnoty atributu v referenčním seznamu (existuje seznam platných křestních jmen, příjmení, registr adres a podobně), nebo pomocí specifických algoritmů (hledání překlepů ve jméně pomocí metody blízkosti písmen na klávesnici, metody podobně znějících slov). Případně kombinací uvedených postupů. Důležité je, že nástroj neaplikuje kontrolu podle definice struktury záznamu, ale v podstatě nejprve dokáže sám určit, jaké hodnoty atribut obsahuje. Obsahuje-li více atributů v jednom, rozdělí hodnotu podle určité logiky a teprve následně aplikuje specifické kontroly. Pokud tak do sloupečku „Příjmení“ napíšete celé jméno včetně titulu, nástroj to pozná, rozdělí řetězec na křestní jméno, příjmení a titul a poté aplikuje jednotlivé kontroly na všechny tři položky. Podle závažnosti chyb, pravděpodobnosti správnosti opravy a business nastavení lze chyby v záznamech automaticky opravit, nebo se záznam odešle zpět uživateli na opravu. Opravený záznam následně prochází procesem unifikace, kdy se prohledá celá referenční databáze klientů a identifikují se záznamy, které (s určitou pravděpodobností) představují stejného klienta. Nový záznam se pak opět na základě uživatelsky nadefinovaných pravidel buď automaticky sloučí s nejvhodnějším existujícím záznamem, nebo se řízení tohoto sloučení předá koncovému uživateli. Tento proces může probíhat reaktivně, nebo proaktivně. To znamená, že se buď kontrolují a slučují již existující záznamy v databázích systémů banky, nebo se kontrolují a slučují se záznamy v okamžiku jejich pořízení do systému.

Obr. 1 Proces Data Governance v organizaci

Obr. 2 Architektura MDM řešení