Časopis: Bankovnictví
Autor: Jiří Mizera
Klíčová slova: Best Practice Roadmap, Business – IT – Alignment, Enterprise Architecture Model
Sladění obchodních a IT cílů je jedním z nejvíce skloňovaných témat. V zásadě jde o různé přístupy, kterými lze za pomoci IT podporovat obchodní či jiné cíle dané firmy a naopak díky novým IT technologiím hledat konkurenční výhody na trhu.
Pokud bych byl šikovným obchodníkem a vy byste se mě zeptali na možnosti řízení IT v bankovních a jiných finančních institucích, neváhal bych ani minutu a promptně bych vám začal nabízet licence od předních dodavatelů světových značek, doplněné příslušnou slevou a následně mnohamilionovým projektem na integraci tohoto nástroje do dané instituce. Tento projekt by byl po ukončení analýzy následován „best practice roadmap“, která by pravděpodobně svou velikostí připomínala fresku v Sixtinské kapli a zároveň by jmenované společnosti ukázala několikaletý cíl, na jehož konci bude vlastnit všechny moduly od příslušného dodavatele – a minimálně jeden a více s ním vyvine společnými silami.
Protože jsem se ale šikovným obchodníkem nestal, položím si základní otázkou, na kterou můžete hledat odpověď spolu se mnou v tomto článku. Je toto řešení správné? Odpověď bude čtenáře dozajista šokovat.
Neuchopitelný finanční trh
Finanční trh je pro mnoho lidí neuchopitelný, avšak stejně jako pro každý jiný trh zde platí naprosto stejná pravidla. Má své regulátory, díky nimž vznikají obligatorní IT projekty, například pro naplnění zásad Basel II. Má také své zákazníky, kterými mohou být jak fyzické osoby–retailoví zákazníci, tak mnohamilionové korporace. Lze tedy říci, že stejně jako ocelárny, elektrárny či pekárny, i banky mají různé segmenty klientů, ke kterým přistupují různými způsoby – a trhy v těchto segmentech se liší jak přístupem, tak velikostí obratu nebo finanční výší produktů.
Každý bankovní dům se pak snaží zaujmout potenciální zákazníky podobně jako na jakémkoli jiném trhu. Tedy kvalitnějšími produkty, zajímavější reklamou nebo lepší obsluhou. Každý z hráčů na trhu se snaží nalézt svou konkurenční výhodu, a tou se prosadit oproti ostatním.
Protože finanční produkty jsou velice složité a homogenní, mnoho bank využívá potenciálu cross–sell nebo up–sell svých produktů, případně produktů spřátelených institucí. Snaží se nabízet co nejlépe padnoucí produkty známým zákazníkům.
Sladění obchodních a IT cílů
„Business – IT – Alignment“ neboli sladění obchodních a IT cílů je jedním z nejvíce skloňovaných témat. V zásadě se jedná o rozličné přístupy, kterými je možné za pomoci IT podporovat obchodní či jiné cíle dané firmy – a naopak díky novým IT technologiím hledat konkurenční výhody na trhu. Úkol to není jednoduchý, protože obě strany si většinou příliš nerozumí a považují svou část úkolu za jednodušší. Jerry Luftman, dlouholetý konzultant IBM ve svém „Alignment Maturity Model“ dokonce doporučuje, aby lidé z businessu navzájem měnili své posty společně s lidmi z IT jako součást podnikové kultury a pochopili tak problém druhé strany.
Hlavní překážkou vzájemného porozumění je podle mne komplexnost obou oborů a rozdílnost v myšlení na obou stranách. IT specialista má zájem na tom, aby fungovala příslušná databáze, server nebo integrační middleware, zatímco produktový manažer hypoték má zájem na tom, aby fungovalo jen jedno z vláken na integrační platformě, díky níž může nabízet svůj produkt. Na druhé straně je pro něj markantním ukazatelem rozdíl úrokové sazby 0,1 % proti konkurenci. Porozumění oběma oblastem je natolik složité, že téměř není možné domluvit se stejným jazykem.
ENTERPRISE ARCHITECTURE MODEL
V 90. letech 20. století byl hojně používán termín procesního řízení. Mnoho manažerů ihned pochopilo výhody tohoto přístupu a snažilo se zmapováním a optimalizací svých procesů nalézt přidanou hodnotu pro svého zákazníka. V současné době často slýcháme skloňovat pojem Enterprise Architecture neboli model podniku, který v sobě (v různých mutacích) zahrnuje několik pater, většinou rozdělených na business, aplikační a fyzické modely.
Pokud není možné, aby se lidé z businessu a IT dohodli, je možné k těmto účelům použít právě Enterprise Architecture modely. Za přesnější specifikace je možné docílit úspěchů IT projektů za menšího úsilí v mnohem kratším čase. V současnosti je pak samozřejmostí využívání počítačů jako komunikačního média i u businessu. Kamenem úrazu je pak pouze přijmout myšlenku, že zmapování dané oblasti, její zachycení do modelu a následná údržba nám pomůže k naplnění našich cílů.
Pro business jako takový postačí pohybovat se pouze na svém „patře“ v Enterprise Architecture modelu – vyhne se tak rozsáhlým diskusím nad technickými podrobnostmi. Zároveň se tato vrstva modelu stane jednoznačným zadáním pro IT na úrovni logického modelu problému. Vše ale závisí především na přístupu lidí a jejich otevřenosti k dané metodice, která bude naprosto standardizovaná a konzistentní. Pokud se zadání změní, je možné reagovat mnohem rychleji a jednotlivé změny snadněji evidovat.
Zpátky na začátek...
Každá banka má svoje IT oddělení a svoje IT systémy. Protože čas běží, je třeba tyto systémy udržovat drobnými upgrady, nebo případně kompletně vyměnit. Jak mohu přesně říci, který systém ještě několik let vydrží, který systém je potřeba nahradit nebo jakého dodavatele vybrat? Bez analýzy dopadů nejsem na tuto otázku schopen odpovědět, protože výměna zdánlivě nedůležitého satelitního systému může mít dopady například na reporting Basel II. Bez znalosti businessu dané firmy nejsem na tuto otázku schopen odpovědět, protože satelitní aplikace s malými náklady na údržbu IT může podporovat prodej s velice silnou profitabilitou na trhu. A konečně, bez znalosti vzájemných vztahů jednotlivých aplikací nejsem schopen odpovědět, protože nákup nového systému s sebou může nést několikanásobně vyšší náklady na integraci tohoto řešení.
Jinými slovy bez znalosti Enterprise Architecture, tedy modelu své firmy, nejsem schopen tuto firmu řídit. Pokud se banka nebo jiná finanční instituce smíří s tímto faktem, je lhostejné, jaký přístup k řízení zvolí, nebo v jakém nástroji bude modelovat. Vždy pak bude schopna odpovědět na otázku z úvodu tohoto článku – zda je pro ni daná „roadmapa“ ta pravá. Ano, pokud naplňuje příslušný business model a zapadá do jejího aplikačního modelu.