Enterprise Architecture aneb v�me, co d�l� n� soused?

�asopis:  ICT revue
Autor:  Ji�í Mizera, Adastra 
Klí�ová slova:  Enterprise Architecture,  Business Process Reengineering (BPR), analýza informa�ních systém�, Adastra  Enterprise Architecture Framework Governance Generation (EAF GG).

�editelé odd�lení informa�ních technologií (CIO) mnoha velkých i malých podnik� neustále cítí tlak na sni�ování náklad� na tyto technologie (IT). Víme však, kde sni�ovat? Víme, jaké dopady na podnikání budou mít tyto úspory?

Po vypuknutí finan�ní krize nastal v mnoha IT odd�leních chaos. Škrty v rozpo�tech se nevyhnuly prakticky �ádné firm� a vedoucí IT útvar� stáli p�ed nelehkými úkoly udr�et kvalitu svých slu�eb a sou�asn� šet�it na provozních nákladech i nákladech na rozvoj IT. Znovu se rozhodovalo o projektech, které byly nezbytné pro další fungování, p�ípadn� o projektech, které byly dlouho plánované a pracn� vybojované mnoho let dop�edu.

Šet�ili jsme ji� v minulosti

Kdy� po�átkem 90. let 20. století publikovali Michael Hammer, profesor na Massachusetts Institute of Technology (MIT), a jeho kolega James Champy v Harvard Business Review první zmínku o Business Process Reengineering (BPR), jednalo se o velkou senzaci jak v IT, tak v mana�erském sv�t�. Po letech r�stu firem do slo�itých organiza�ních struktur šlo o návrat zp�t k zákazníkovi. Zapomenutá odd�lení, která popáté p�episovala stejnou fakturu, byla nalezena a zlikvidována. Spole�nosti se sna�ily zefektivnit podnikání.

Po rozvoji BPR si mnoho mana�er� velkých firem za�alo pokládat otázky: „Jaké firemní procesy se dotýkají zákazníka? Jaké p�ínosy s sebou tyto procesy nesou? Kolik náklad� na sebe vá�ou?“

Další otázky pak p�icházely z odd�lení IT: „Do jaké míry naše slu�by podporují tyto procesy? Kolik nás stojí tato podpora? Co ješt� je pot�eba automatizovat a co je mo�né provést bez 100% podpory IT systému?“ S postupným rozvojem podnikových informa�ních systém� je však stále obtí�n�jší si na tyto otázky odpovídat. P�es pon�kud snadn�jší identifikaci náklad� daného procesu je mnohem obtí�n�jší ur�it jeho p�ínos a p�idanou hodnotu. Systémová integrace v ka�dém slo�itém mechanismu pak s sebou p�ináší problémy typu minového pole, kdy p�i ka�dém úkroku stranou podstupujeme riziko velkých problém�.

Kdy� nevíš jak dál, namaluj si obrázek

S postupnou evolucí p�ístupu k analýze informa�ních systém� se za�aly standardizovat metody jejího provád�ní. Entity Relationship Diagram, Unified Modeling Language nebo Business Process Modeling Notation jsou jen n�kterými z jazyk� a metod, které vznikaly, aby nám pomohly zbavit se stovek stran dokument� a pochopit smysl fungování organizace jako systému nebo jejího ú�elu. S postupem �asu a neexistencí jednotného návodu, kdy a kde který model pou�ít a jak ho uchovat pro další pou�ití, se modelování stávalo stejn� chaotickým jako podnikové dokumenty.

K za�len�ní jednotlivých model�, jejich vzájemné provázanosti a organizovanosti, stejn� jako ke vzniku nových jazyk� pro popis ur�ité oblasti nám pomáhá nová disciplína zvaná modelování a �ízení Enterprise Architecture (EA). Modelace EA nám dává mo�nost roz�len�ní jednotlivých prvk� podseriál niku na architekturu podnikání, architekturu aplikací, architekturu dat a architekturu technologické infrastruktury.

Komplexní model architektury firmy poskytuje �adu výhod, z nich� nejv�tšími jsou p�edevším flexibilita nejen IT, ale celého podnikání, a úspora integra�ních náklad�. Po�izovací náklady na vývoj a údr�bu modelu podniku se budou postupn� splácet s ka�dou levn�jší, efektivn�jší a rychlejší analýzou nového projektu, ušet�enými náklady na implementaci nového systému do stávajícího provozního prost�edí nebo mzdovými náklady na interní zam�stnance p�id�lené k projektu. Model EA umo�ní p�esn�jší a rychlejší reakci na nové p�íle�itosti na trhu a na pot�ebu zm�ny uvnit� podniku. P�es vztahy v modelu se dá p�esn� zjistit, koho a �eho se zm�na týká. V dlouhodob�jším pohledu pak znamená rozdíl náklad� jednoho a� dvou �ád�. V komplexním modelu podniku poté m��eme vysledovat podklady pro systémovou integraci vyššího �ádu, nejen v technologické rovin� (nap�. Enterprise Service Bus), ale i v rovin� fungování organiza�ních jednotek firmy a jejích pracovník�. Zlepšené vazby na �ízení rizik, change management a configuration management jsou jen jedny z dalších vedlejších efekt�.

Nutnost byla ji� d�íve

Enterprise Architecture existuje v podniku, a� je zám�rn� �ízená nebo není. První systematický p�ístup k popisu a �ízení EA nabídl John P. Zachman ji� v roce 1984. Druhá v po�adí se p�ipojila organizace The Open Group se svým The Open Group Architecture Framework (TOGAF) v polovin� 90. let. V sou�asnosti jsou tzv. Zachman Framework a TOGAF s bratrským ArchiMate nejuznávan�jšími frameworky pro popis Enterprise Architecture. V USA publikovalo Ministerstvo obrany sv�j vlastní framework s názvem DoDAF. Ve Velké Británii existuje podobný projekt pod názvem MODAF. Vzhledem k flexibilit� p�ístup� k modelování Enterprise Architecture pak vyvíjejí svoje vlastní p�ístupy, �asto rozvíjející výše jmenované, i komer�ní spole�nosti, jako nap�. Adastra sv�j Enterprise Architecture Framework Governance Generation (EAF GG).

V dob� vzr�stajícího tlaku na úspory náklad� a investic roste i tlak na tzv. business IT alignment (vzájemné porozum�ní a soulad mezi businessem a IT). Po�adavek na to, aby se zákazník pohodln� dopravil z Prahy do Brna, m��e p�i chybné interpretaci vyústit ve výstavbu vlastní dálnice, p�ípadn� dvou malých soukromých letiš�. Tyto chyby jsou ji� dnes nep�ípustné.
Po následné p�estavb� je ji� pozd� si uv�domit, �e stálo za to investovat do vytvo�ení komplexního modelu architektury podniku, který m��e IT odd�lení ukázat podstatu a plány podnikání a naopak business �ásti firmy objasnit realitu a budoucnost technologií.

„Co slyším, to zapomenu. Co vidím, si pamatuji. Co si vyzkouším, tomu rozumím.“ Konfucius