Časopis: Moderní řízení 02/2010 - Exekutivní management
Autor: Petr Máša, Adastra Business Consulting
Klíčová slova: marketingová komunikace, analýzy WHAT-IF
Představte si, že najdete novou příležitost k prodeji nového produktu či služby. Nebo za vámi přijde jeden z vašich největších distributorů a sdělí vám, že ví o novém formátu vaší služby nebo produktu, pro který vidí obrovský potenciál a který na trhu chybí. Umíte tuto příležitost využít, nebo šanci přenecháte konkurenci?
Má to ovšem háček – jak rychle jste schopni daný produkt nebo službu zavést?
Ve většině případů na vás ani trh ani distributor dva roky čekat nebudou. Pro příklady nemusíme chodit daleko – v posledním roce se hovořilo o krizi. Skutečné využití „krize“ pro podporu prodejů (např. bezpečné uložení peněz u nás, záruky nesplácení, snížení cen apod.) však začaly být v mnoha případech komunikovány až v okamžiku, kdy ekonomické autority vyhlásily krizi za ukončenou. Případy pomalého zavedení najdeme i jinde – mnoho nápadů končí kvůli složité technické realizovatelnosti, nepřipravenosti organizace danou věc protlačit, nemožnosti přesvědčit lidi s pravomocemi o vhodnosti zavádění nových typů produktů. Jiné ztroskotají na nedostatečné flexibilitě dodavatelů, se kterými pracujeme. V některých případech však existuje silnější důvod pro zavedení nového produktu nebo služby. Tím je srovnat krok s konkurencí.
Představme si, že konkurence právě spustila nový produkt nebo službu a my se bojíme, že pokud to nezavedeme také, začneme přicházet o zákazníky. Cílem tedy je zákazníkům co nejdříve komunikovat, že daný produkt nebo službu také nabízíme. Jak na to?
PLÁN ZAVEDENÍ
V prvním kroku je třeba připravit plán zavedení, což lze uskutečnit jak formálně, tak neformálně. Hlavním výstupem by měly být aktivity, které budeme provádět, a stanovení některých důležitých termínů. Mezi nejdůležitější termíny patří:
- datum možného technického spuštění služby, nebo datum, kdy je produkt k dispozici;
- datum, kdy bude známá cena a parametry
- datum prvního prodeje;
- datum zahájení marketingové komunikace;
- datum, kdy budeme umět službu účtovat zákazníkům.
Potřebujeme-li být opravdu rychlí a agresivní v zavedení produktu či služby, musíme se ptát, jaké termíny lze zkrátit a jaké prodlevy mezi termíny mohou nastat tak, abychom získali trh a zároveň splnili očekávání zákazníků, které jsme vzbudili marketingovou komunikací.
Posloupnost jednotlivých termínů se rovněž liší v závislosti na charakteru služby či produktu. Např. při zakázkové výrobě můžeme prodávat o dost dříve, než máme k dispozici materiál od dodavatelů, neboť se fyzická dodávka očekává až dlouho po uzavření smlouvy. Při prodeji běžného zboží musíme být opatrnější. Zde je klíčová analýza toho, jak moc je zboží substituovatelné. Pokud danou značku vnímá trh jako jedinou svého druhu (některé značky elektroniky, hudební alba, knihy, někteří výrobci software), pak lze marketingovou komunikaci předřadit i měsíce dopředu. Svou roli tu hraje roli také vyhlašování a dodržování stanovených termínů („zákazníci vidí světlo na konci tunelu“) – zákazníci například vědí, že dané zboží nebo služba bude k dispozici od 29. příštího měsíce. Pokud je daná značka substituovatelná, pak předčasným spuštěním marketingové komunikace riskujeme, že zákazníky nalákáme na daný typ zboží a oni se rozhodnou pro koupi daného typu zboží. Ale protože naše nebude k dispozici, obstarají si ho u konkurence.
V některých odvětvích lze produkt komunikovat a prodávat již v situaci, kdy ještě ani nemáme procesy ke zpracování objednávek a jeho spuštění. Není tedy pravda, že by vše muselo být připraveno na 110 procent.
Příkladem může být prodej pojištění – abychom mohli prodávat nový typ pojistky, musíme mít hotové smlouvy, parametry a cenu a vyškolenou obchodní síť. Zpracování nových smluv a vlastní služba (zpracování pojistných událostí pro daný typ smlouvy) nemusí být v době prodeje připraveno, neboť jednotky případů, které první měsíc nastanou, lze likvidovat ad hoc. Samozřejmě, systémová podpora dalších procesů je nutná a neměla by příliš mnoho zaostávat za prodeji. Pokud totiž prodáme velký počet těchto pojistek, může nám méně efektivní ad hoc zpracování velkého rozsahu položek smazat zisky, které jsme realizovali rychlým vstupem na trh.
ANALÝZY „WHAT-IF“
Rychlé a efektivní zavedení produktu tedy požaduje striktní koordinaci výše uvedených termínů, odhad negativních dopadů, kdy jedna aktivita trvá dlouho nebo na druhé straně předbíhá druhou, a řízení rizik. Též analýzy typu „what-if“ jsou neocenitelným pomocníkem.
Pokud např. zavádíme doplňkovou službu a začneme ji komunikovat s tím, že první dny nebudeme službu zákazníkům dodávat (například zamítat všechny žádosti o úvěr, protože není hotov schvalovací proces, nedodávat zboží, protože ho ještě nemám apod.), musíme zvážit, jakých klientů se negativní efekt dotkne.
Pokud tuto nabídku zašleme VIP zákazníkům (a netlačí nás konkurence, tedy nejedná se o jejich bezprostřední ohrožení), pak zbytečně vyvoláme potřebu, kterou nejsme schopni naplnit. Výsledkem je nespokojený zákazník.
Nabídneme-li a později zamítneme VIP klientům zlatou kreditní kartu – a způsobíme jim tím negativní zápis do registru o poskytnutých půjčkách a jejich placení (tzv. credit bureau), či jim slibované zboží nedodáme a ohledně dodávky nabízeného zboží děláme „mrtvého brouka“ (až bude, tak bude), pak si tím zbytečně zkazíme reputaci a ztratíme důvěru těch nejlepších klientů.
MARKETINGOVÁ KOMUNIKACE: PROAKTIVNĚ ČI REAKTIVNĚ?
Pro koordinaci termínů bychom si měli pokládat řadu otázek typu:
- Chceme zavést úplně nový produkt nebo klon existujícího?
- Kdy je služba skutečně odebírána?
- Jak dlouho jsou zákazníci ochotni čekat od objednávky do dodání/zavedení?
- Musí být služba během komunikace již zavedena?
- Kolik lidí ztratím tím, že v prvních dnech není služba k dispozici? Mohu si to dovolit?
- V případě reaktivního zavedení
- kolik lidí ztratím tím, že jim nedám zprávu, že jimi požadovanou službu budeme také umět? A kolik lidí udržím, pokud zprávu o novém produktu obdrží dříve, než odejdou ke konkurenci?
- Jaké je reputační riziko?
- jak je to s opakovanými nákupy?
Na základě toho lze naplánovat marketingovou komunikaci.
- Proaktivní komunikace má svá specifika („jsme první ...“, „jako jediní na trhu umíme ...“),
- reaktivní nebývá tak silná („umíme to také“ nebo „umíme to lépe“ moc nezabírá). Moment „první“ je velmi silný, což můžeme vysledovat z marketingu či propagandy.
V některých speciálních situacích se stává, že by zavedení nového produktu sice znamenalo získání velké části trhu (pokud by to konkurence neudělala), avšak zkazilo by to ziskovost ostatních produktů, zejména pokud bychom nový produkt zavedli a danou část trhu nezískali. Otázka tedy zní – zavést produkt nebo ne? Pokud je vývoj produktu dlouhý a hrozí riziko jeho zavedení konkurencí, je řešením „fiktivní zavedení produktu“, tzn. že vše připravím jako reaktivní kampaň, ale produkt nebudu komunikovat.
Pokud konkurence produkt zavede, mohu ho během dne komunikovat také. Tento přístup je úplně stejný jako vývoj jakéhokoliv jiného produktu – vývoj je založen na what-if analýzách zákaznické báze a jejího vývoje a možných negativních důsledcích.
Reaktivní kampaň může být připravena i tak, že bude spuštěna v řádu hodin či několika málo dní po spuštění kampaně konkurence, tedy efekt „první“ se do značné míry vymaže. JAK POSTUPOVAT Do čeho investovat a jak tedy zvolit a koordinovat termíny? Analýzy dat a modelování business dopadů jsou neocenitelným pomocníkem při rozhodování o časování zavedení produktu, pokud dochází ke značnému rozporu mezi možnostmi a potřebami zavedení.
Stanovení termínů jednotlivých pilířů a následností je klíčové i pro jednotlivé aktivity. Například marketing potřebuje vědět, jestli má v době kampaně komunikovat možnost okamžitého zakoupení (= prodej připraven), zda bude znát cenu nebo bude propagovat jen image či vlastnosti produktu. Obchod potřebuje znát, kdy zákazníci svůj produkt dostanou nebo zda si ho odnesou hned, oddělení zajišťující produkt nebo službu potřebuje znát náběh poptávky – tzn. zda budou lidi přicházet postupně nebo zda očekáváme extrémně velmi vysoký zájem v prvních dnech.
Plán zavedení novinky jako celku, řízení a koordinace jednotlivých aktivit znamenají v mnoha praktických případech právě rozdíl mezi úspěšnými a méně úspěšnými kampaněmi a zavedením nových produktů a služeb.
BÝT PRVNÍ
Zkuste si odpovědět na otázky: kdo byl první a kdo druhý – člověk ve vesmíru, člověk na Měsíci, český kosmonaut, český prezident, výrobce kopírek (mimochodem, zde se název firmy stal i synonymem pro kopírku), výrobce „žlutých papírků“ na krátké poznámky (a jeho značka)? V kolika případech se vám první vybavil ihned a o druhém jste museli přemýšlet, nebo ho vůbec neznáte? A v kolika případech znáte oba? proto je třeba kalkulovat, že být první může znamenat další výhodu a podle toho přizpůsobit vývoj a termín zahájení marketingové komunikace.