Pran� �pinav�ch pen�z a informa�n� technologie

• �asopis: Bankovnictví, 9/2004
• Auto�i: Jan Pacovský, Jind�ich Vavruška, Adastra Corporation 
• Klí�ová slova: AMLS, Anti_Money Laundering, praní špinavých pen�z 

Cílem v�tšiny ilegálních aktivit je dosa�ení zisku pro ty skupiny a jednotlivce, kte�í se na nich nejvíce podílí. Legalizace výnos� z trestné �innosti nebo také praní špinavých pen�z (money laundering) pak p�edstavuje proces, jeho� cílem je zatajit ilegální p�vod takto získaných finan�ních prost�edk�.

Tento proces p�edstavuje velice d�le�itý �lánek nezákonné �innosti, nebo� umo��uje aktér�m u�ívat získaných prost�edk� bez strachu a rizika odhalení. Praní špinavých pen�z tak slou�í k legalizaci výnos� z nekalých aktivit, které generují veliké objemy pen�z. Jedná se o organizovaný zlo�in (ilegální o obchody se zbran�mi, pašeráctví, prodej drog, organizování prostituce) i o zpronev�ry, úplatká�ství, podvody a podobné.

Není mo�né vy�íslit p�esn� objem prost�edk�, které byly tímto zp�sobem zlegalizovány. Odhaduje se, �e celosv�tov� se v roce 1996 objem takto zlegalizovaných výnos� pohyboval mezi 590 a 1500 mld. USD. Pro zajímavost - dolní hranice p�edstavuje p�ibli�n� ro�ní HDP Špan�lska.

Proces legalizace výnos� z trestné �innosti lze rozd�lit do t�í fází

• Umíst�ní – v této fázi dochází ke vstupu nelegáln� získaných prost�edk� do finan�ního systému. Obvykle se tak d�je rozd�lením velkých �ástek na menší, mén� podez�elé, je� jsou pak vlo�eny p�ímo na bankovní ú�et. Další cestou m��e být nákup �ady nástroj� finan�ního trhu (šeky, pen�ní poukázky), které se posléze shromá�dí a ulo�í na jiném míst�. Jakmile se peníze dostanou na finan�ní trh, nastává druhá fáze – rozvrstvení.
• Rozvrstvení – p�edstavuje proces, v jeho� rámci dochází k celé �ad� p�evod� a p�esun� finan�ních prost�edk�. Cílem je vzdálit je co nejvíce od jejich p�vodu. Dochází tak bu� k opakovanému nákupu a prodeji investi�ních nástroj�, nebo jen k jednoduché sérii p�evod� mezi n�kolika ú�ty a r�znými bankami.
•  Sjednocení – p�edstavuje poslední fázi na cest� ke zlegalizovaným prost�edk�m. Finan�ní prost�edky se tak zpátky vracejí do legální sféry. Zpravidla jsou pak investovány do luxusních sídel a dalších nemovitostí nebo podnikání.

PRÁVNÍ RÁMEC BOJE PROTI PRANÍ PEN�Z
Otázka praní špinavých pen�z je nejen problém národního, ale p�edevším mezinárodního rozsahu. Na mezinárodním poli je jednou z nejvýznamn�jších institucí organizace Financial Action Task Force on Money Laundering (FATF). V �eské republice pak hraje významnou roli ministerstvo financí (MF �R), jeho sou�ást Finan�n� analytický útvar (FAÚ) a z pohledu bank pak �eská národní banka (�NB).

 FATF
Ji� koncem 80. let 20. století se za�aly tímto problémem zabývat velké mezinárodní instituce jako Organizace spojených národ� nebo Bank for International Settlement. V roce 1989 pak vznikla mezivládní organizace FATF, jejím� hlavním cílem je rozvoj a podpora strategie boje proti legalizaci výnos� z trestné �innosti nejenom na mezinárodní úrovni, ale i úrovni jednotlivých stát�.
Prvním významným po�inem této instituce bylo v roce 1990 vydání 40 doporu�ení (The Forty Recommendations), které utvo�ily základní rámec pro boj proti zneu�ívání finan�ních systém� k legalizaci výnos� z obchodu s drogami.
Postupn� však p�icházel organizovaný zlo�in s novými a novými zp�soby praní pen�z, které v té dob� aktuální verze 40 doporu�ení FATF ji� nebyla schopná postihnout. Proto došlo v roce 1996 k jejich p�epracování a aktualizaci. Novou verzi pak p�ijalo více ne� 130 zemí sv�ta a stala se rovn� mezinárodním standardem pro boj proti legalizaci výnos� z trestné �innosti.
Po 11. zá�í 2001 rozší�il FATF sv�j mandát o boj proti financování terorismu. D�le�itým krokem v této oblasti bylo vytvo�ení Osmi speciálních doporu�ení proti financování terorismu (Eight Special Recommendations on Terrorist Financing), která jsou dopl�kem ke 40 doporu�ením.

 MF �R
V �R vytvá�í právní rámec boje proti praní špinavých pen�z ministerstvo financí. Z pohledu praní špinavých pen�z je nejvýznamn�jší zákon �. 61/1996 Sb. ze dne 15. února 1996 o n�kterých opat�eních proti legalizaci výnos� z trestné �innosti a o zm�n� a dopln�ní souvisejících zákon�. Ten v podstat� p�edstavuje implementaci 40 doporu�ení FATF do národního legislativního prost�edí a tvo�í tak rámec pro boj proti praní pen�z v �R.
Zákon definuje základní pojmy a vymezuje povinnosti fyzických a právnických osob. Mezi nejvýznamn�jší povinnosti pat�í zejména povinnost identifikace ú�astník� obchod�, jejich� objem p�esahuje 500 tis. K� nebo oznamovací povinnost finan�ních institucí v p�ípadech, kdy dojde k identifikaci podez�elého obchodu.
V sou�asné dob� je ji� p�ipravena novela zákona 61/1996 Sb. (novelizován zákonem �. 284/2004 Sb.), která by m�la nabýt ú�innosti 1. zá�í 2004.

FAÚ MF �R
Sou�ástí ministerstva financí je Finan�n� analytický útvar, jeho� hlavním úkolem je prov��ování hlášení obdr�ených na základ� oznamovací povinnosti. Z tohoto d�vodu je FAÚ vybaven �adou pravomocí. M��e nap�íklad od finan�ních institucí po�adovat veškeré informace o klientech a obchodech, má neomezený??? p�ístup k dat�m St�ediska cenných papír� a finan�ních ú�ad� a podobn�. Asi nejzajímav�jší pravomocí je mo�nost za ur�itých podmínek pozdr�et provedení obchodu a� o 72 hodin. Je nutné ješt� zd�raznit, �e FAÚ a finan�ní instituce jsou vázány p�ísnou ml�enlivostí o všech krocích, které se v souvislosti s oznámením a následným šet�ením provedou, a to i v��i subjektu, kterého se týká.
Bli�ší p�edstavu o po�tu šet�ení podez�elých obchod� hlášených finan�ními institucemi (OPO) podává uvedená tabulka. Ješt� dodejme, �e trestní oznámení podaná FAÚ v roce 2002 p�edstavovala celkov� �ástku tém�� 1,5 mld. K�.

TABULKA - Po�ty šet�ení podez�elých obchod� FAÚ MF �R

�NB
Další významnou institucí pro prevenci legalizace výnos� z trestné �innosti je rovn� �eská národní banka. Jejím nejvýznamn�jším po�inem v oblasti boje proti praní špinavých pen�z bylo vydání opat�ení �. 1 ze dne 8. zá�í 2003 k vnit�nímu �ídicímu a kontrolnímu systému banky pro oblast p�edcházení legalizace výnos� z trestné �innosti. V §1 odst. 1 je stanoven ú�el tohoto opat�ení: „Toto opat�ení stanoví po�adavky, které banky plní s cílem minimalizovat rizika, je� pro n� vyplývají z mo�ného zneu�ití banky k legalizaci výnos� z trestné �innosti...“.
Opat�ení definuje základní pojmy z oblasti praní špinavých pen�z a zabývá se i bli�ší specifikací rizikových faktor�. V §3 a� 8 pak definuje zásadu „Poznej svého klienta“ (Know Your Customer, KYC), která stanoví po�adavky zejména na identifikaci klienta a politiku jeho p�ijatelnosti. Jakkoli se opat�ení sna�í v tomto ohledu o konkrétnost a p�esnost, z praxe se ozývají hlasy o pot�eb� konkrétn�jšího popisu.
Opat�ení stanoví v §9 dva závazné termíny. Prvním z nich je 31. prosinec 2003, do kterého m�ly mít banky upravené své vnit�ní p�edpisy tak, aby byly v souladu s tímto opat�ením. Druhý termín, 31. prosinec 2004, p�edstavuje poslední termín, kdy musí banka zdokonalit sv�j informa�ní systém tak, aby spl�oval po�adavky stanovené opat�ením.

CO TO ZNAMENÁ PRO BANKY?
P�i bli�ším studiu všech zákon�, opat�ení a norem, které oblast boje proti legalizaci výnos� z trestné �innosti upravují, a také na základ� diskusí s lidmi z finan�ních institucí, �NB a FAÚ, lze dosp�t k pom�rn� konkrétním po�adavk�m, které by m�l vhodný informa�ní systém spl�ovat. Je nutné ale zd�raznit, �e jakkoli m��e být IT odd�lení banky silné, nezbývá ji� p�íliš mnoho �asu k implementaci vyhovujícího �ešení. Z tohoto d�vodu se mnohé pen�ní ústavy za�ínají poohlí�et po partnerech, konzulta�ních firmách, které jim budou schopné nejen vhodný systém navrhnout, ale p�edevším ve velmi krátkém �ase dodat.

Jan Pacovský je konzultantem spole�nosti Adastra pro oblast telekomunikací a bankovnictví. Má zkušenosti z projekt� návrhu IT architektury, benchmarkingu, identifikace klienta a aplikací pro podporu boje proti legalizaci výnos� z trestné �innosti.

Jind�ich Vavruška p�sobí rovn� jako konzultant spole�nosti Adastra pro oblast bankovnictví. Realizoval projekty zam��ené na správu úv�r�, projekty datových sklad� pro oblast ALM, regulatorního reportingu a profitability, má té� praktické zkušenosti s realizací regula�ních opat�ení v bankách.

Které spole�nosti v sou�asné dob� nabízejí v �R informa�ní systémy, které pomáhají v boji proti praní špinavých pen�z?
Zeptali jsme se jejich zástupc�, zda takový systém mají ve své nabídce a zda ho ji� v n�které bance implementovali.

Adastra Corporation - Adastra Anti-Money Laundering System (AMLS) p�edstavuje nástroj pro podporu boje proti legalizaci výnos� z trestné �innosti. Jeho primárním cílem je pomoci finan�ním institucím p�i napl�ování po�adavk� stanovených �NB. Jedná se o aplikaci typu klient/server, která disponuje funkcionalitou pot�ebnou ke spln�ní t�chto po�adavk�. Velký d�raz je kladen na bezpe�nost, a to na dvou úrovních – zabezpe�ené ukládání dat a �ízený p�ístup k dat�m a funkcionalitám aplikace. Aplikace provádí audit (monitoring) všech událostí a u�ivatelských akcí, ke kterým v systému došlo. �ešení je vysoce flexibilní a customizovatelné, tak�e doká�e p�evzít a podporovat ji� zab�hnutá a osv�d�ená pravidla. Z pohledu zákazníka je významnou vlastností produktu i u�ivatelsky p�átelské rozhraní, díky n�mu� m��e úpravy sledovaných ukazatel� a prom�nných provád�t sám u�ivatel a není tak nucen p�i ka�dé b�né provozní úprav� nastavení kontaktovat dodavatele.

Výkonný �editel oblasti IS/IT Vývoj Milan Drbohlav z eBanky k �ešení spole�nosti Adastra �íká: „V polovin� srpna 2004 si v rámci výb�rového �ízení na systém pro prevenci legalizace výnos� z trestné �innosti vybrala eBanka systém AMLS firmy Adastra. Jedním z rozhodujících faktor� p�i výb�ru AMLS bylo porozum�ní dané problematice na stran� konzultant� Adastry a schopnost pru�n� p�izp�sobit systém AMLS konkrétním po�adavk�m eBanky. Výsledné �ešení je tak ideální kombinací know-how eBanky v oblasti ‚money laundering‘ a technologického know-how a znalostí této problematiky ze strany Adastry.“